Sociální kontakt nezautomatizujeme, v PR zůstane

Blog > Detail článku

22. 5. 2018

Osmý PR Brunch s agenturou Pram Consulting pohlédl do budoucna, na automatizaci v PR.

Už dnes se většina z nás v komunikaci s automatizací setkává, mimo jiné i v oblasti komunikace. Různé nástroje nám pomáhají urychlit opakující se činnosti. Mluvíme o umělé inteligenci, ale stroje samy o sobě inteligentní nejsou, musíme je to naučit a učit my, lidé. A jak takové stroje přicházejí do praxe, někteří lidé práci ztrácejí, naopak ale budou potřeba pozice nové,“ předeslal v úvodním slově osmého PR Brunche koncem dubna v karlínské kavárně Olive, Patrik Schober, managing director agentury Pram Consulting. „Během deseti let bude většina z nás dělat jinou práci, a pokud ne, tak tu současnou bude dělat výrazně odlišně,“ upozornil přítomné. Konkrétně v PR se podle něj nástup automatizace výrazněji než dosud dotkne generování analýz, reportingů či rozesílání informací na kontakty v databázi. „Budeme se moci věnovat jiné práci. A i v PR budou potřeba nové pozice, třeba učitel a manažer robotů nebo návrhář umělé osobnosti. Firmy v PR přitom budou fungovat podobně jako dnes třeba vývojářská studia – na principu takzvaných body shopů budou pronajímat své lidi jiným firmám na určitý čas, aby jim nastavily datové procesy,“ předpovídá Patrik Schober.

Nejdůležitějším džobem v budoucnu bude datový analytik. Ten už samozřejmě existuje, řada mediálních domů datové analytiky zaměstnává. S daty se ale budeme potýkat stále víc, bude jich obrovská spousta, bude potřeba je neustále třídit a vyhodnocovat, a to ve všech fázích komunikace, marketingu i obchodu,“ pokračoval managing director Pram Consulting. Jak se následně automatizace pomocí strojů promítne do mediální komunikace? Patrik Schober připomněl termín data-driven storytelling, vyprávění příběhů založených na datech: „Jsme schopni z dat zjistit, jaké téma lidi zajímá, a pro téma, které si zvolíme, bude vesměs vždy dostatek dat.“ Nedílnou a klíčovou součástí komunikace ale pořád bude člověk: „Jako lidi si budeme monopolizovat činnosti sociálního kontaktu, human as a service.

Ano, datová žurnalistika slouží k tomu, abyste byli schopni vytěžit novou informaci pomocí zadaných datových postupů,“ navázal ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. „Ale umělá inteligence se posouvá do oblasti, kde chce vytvořit něco, co jedná aktivně a zároveň autonomně. Nemáte přitom žádné magické tlačítko, abyste to spustili, ale ani abyste to případně zastavili. Pokud se jako píáristi o svou práci přesto nebojíte, nebojíte se právem – umělá inteligence nebude mít potřebu s někým udržovat neformální vztahy. Ale přece jen v tom vidím aspekty, kterých bych se bál.“ Josef Šlerka podle svých slov věří, že stále platí tři zásady Billa Kovache, že žurnalistika se v první řadě se zaměřuje na pravdu, je loajální vůči občanům, jim chce sloužit, a její esencí je ověřování: „To je to, co odlišuje žurnalistiku od všech ostatních průmyslů, v nichž se člověk může živit psaním.

Přesto mohou existovat nástroje, které mohou část žurnalistické práce zautomatizovat. „Většina textů je strojově generovatelná, pokud mají svůj žánr a zdrojová data,“ podotkl Josef Šlerka. Jako příklad ukázal čtyři typy nástrojů k automatizaci v žurnalistice – chatboty jako rozhraní ke zprávám (chatbot magazínu Quartz pro Facebook Messenger), zprávy psané strojem (Heliograf od The Washington Post), pomůcky k ověřování a uspořádávání zpráv v reálném čase a pokusy o moderování debat k publikovaným textům (například Google se pokouší měřit „toxicitu“ komentářů). I když gigantický online retailer Amazon kupuje tradiční a klíčové noviny, není třeba se podle Šlerky obávat, že by redakční provoz „fordizace“ ovládla zcela: „Co nikdy stroje umět generovat nebudou? Příběh bude vždycky umět psát jen člověk, příběh je příliš složitý na programování.

Tomáš Pluhařík, třetí z řečníků osmého PR Brunche, předvedl, jak jeho startup HuMaInn dokáže anonymizovaně segmentovat návštěvníky internetových stránek. Stroje, respektive machine learning, strojové učení, tak podle Pluhaříka mohou v komunikaci pomoci nejen v oblasti obsahu, ale také v doručování komerčních sdělení v online prostředí: „Dnešní problém nabídky obsahu v médiích je kobercové bombardování. Jako uživatel s konkrétními preferencemi dostávám to, co mě nezajímá, co neodpovídá mým preferencím.

Fotoreportáž Vojty Herouta


Zdroj: Mediář  Foto: Vojta Herout