PRAM Blog

Sociální média v regionu EMEA

Není pochyb o tom, že sociální média ovládla svět. Stovky milionů lidí denně sledují, co je nového na Twitteru, Facebooku, YouTube, přispívají do debat na blozích nebo se blogery sami stávají. Přes sociální média už zdaleka neproudí jen obsah osobního či zábavního charakteru. Potenciálu sociálních médií si všimli marketéři, kteří je využívají jako reklamního nástroje ke komunikaci s možnými i stávajícími zákazníky. Pokud ale chtějí pomocí sociálních médií získat vliv na veřejnost v regionu geograficky i politicky tak rozmanitém, jakým je například EMEA, měli by o této oblasti mnohé vědět.
 

Z obchodních a marketingových důvodů rozděluje většina firem svět na tři regiony. Jedním z nich je právě EMEA, další America a APAC (Asia-Pacific). V celém regionu EMEA, který zahrnuje Evropu, Střední východ a Afriku, žije téměř 1,9 miliardy obyvatel, jen v Evropě je 47 zemí a hovoří se tu 23 oficiálními a 207 neoficiálními jazyky.


Globální sociální média jako sjednocující prvek
 
V regionu EMEA se ve velké míře prosadila globální sociální média a stala se tak sjednocujícím prvkem jazykově velmi rozmanité oblasti. Lokální sociální sítě neměly příliš velkou šanci, až na několik výjimek především v zemích východní Evropy. Samostatnou kapitolu ovšem představují sociální média v Africe, která výrazně kopírují styl života a uvažování místních obyvatel.


Internet používá více než polovina Evropanů, z nichž 41 % je aktivních na sociálních sítích (374 milionů). Nejpoužívanější je mezi Evropany Facebook (62 % uživatelů internetu), druhý je Twitter (16 % uživatelů internetu). Zajímavý je také fakt, že většina Evropanů zná Facebook (96 %) i Twitter (60 %), ale jen 19 procent z nich používá obě sítě. I to je nutné brát v potaz při vytváření korporátní komunikační strategie na sociálních sítích.


Přes 50 % Evropanů vyjadřuje na sociálních sítích přízeň svým oblíbeným značkám, většina firem v zemích EU ale nevyužívá na sociálních sítích dostatečně potenciál svých zaměstnanců. Zákaz návštěvy sociálních sítí v pracovní době má až 33 % zaměstnanců v EU a sociální média v práci smí používat pouze 15 % zaměstnanců.

Nejnadšenějšími uživateli sociálních médií v Evropě jsou shodně Španělé a Italové, na sítích je registrováno 74 procent obyvatel obou jižanských zemí. Na sociálních sítích tráví pravidelně čas i nadpoloviční většina Britů, Švédů, Francouzů, Nizozemců a Němců. Po Britech a Nizozemcích, kteří nejčastěji chodí na Twitter (4 % z nich tweetují alespoň jednou týdně), v Evropě pravidelně tweetují pouhá 2 % uživatelů internetu.


Východ Evropy: co kraj, to jiná síť
 
Ve východní Evropě si Facebook sice udržuje mezi ostatními sociálními sítěmi přední pozici, nicméně existují výjimky, jako je Maďarsko, Polsko, Litva a Rusko, kde se větší oblibě těší lokální sociální média. Nejoblíbenější ruskou sítí je obdoba Facebooku Vkontakte.ru, kterou navštíví zhruba 300 milionů uživatelů denně a každý z nich na ní stráví v průměru 50 minut. Na Twitteru a Facebooku je v Rusku přihlášen pouhý milion lidí. Rusové vymysleli i vlastní verzi YouTube s názvem RuTube.ru, která svůj vzor v návštěvnosti překonala. Pouze dvě procenta ruských uživatelů internetu nevyužívají sociální sítě vůbec.
 

Východoevropané si zatím neoblíbili ani blogování, výjimkou je Rusko, a Twitter tu používá jen málo profesionálů a novinářů - například v Maďarsku je pouze 11 000 registrovaných uživatelů. V Polsku je velkým konkurentem Facebooku Nasza-klasa.pl, web podobný našim Spolužákům.cz, v Litvě dokonce národní sociální sítě Draugiem.lv a One.lv odsunuly Facebook až na třetí místo. V Česku si globální sociální média udržují prvenství, výjimku snad tvoří pouze vyhledávače – před celosvětově nejpoužívanějším Googlem dávají Češi přednost Seznamu.


Sociální média na Středním východě – symbol arabského jara
 
Rozmanitost státních útvarů i jazykové výbavy umožnila poměrně hladký vstup globálních sociálních sítí do oblasti Středního východu. Internet využívá na Středním východě 24 procent lidí z celkového počtu obyvatel, 88 procent z nich se připojuje denně. Průkopníkem veškerých nových technologií v oblasti je Izrael, kde se prosadil Facebook i LinkedIn, Twitter ale Izraelci téměř nepoužívají. Podobně nepopulární je v zemích Středního východu blogování, výjimkou je Turecko, nenajdeme zde ve větší míře ani lokální sociální média. Jedinou konkurencí globálních sociálních sítí v regionu Středního východu je síť Jeeran – podporuje ji 1,3 milionu členů a zahrnuje 650 tisíc aktivních webových stránek a 120 tisíc blogů.


Sociální sítě sehrály na Středním východě klíčovou roli v době tzv. arabského jara. Podle některých názorů byly nové formy sociálních médií rozhodujícím faktorem při rozpoutání revoluce v Egyptě. Kvůli přísným omezením tradičních médií se navíc stávají jedinou platformou svobodného vyjadřování, jež lidem umožňuje sdílet videa a sledovat tak světové dění.


Africká mobilní ekonomika
 
Naprosto odlišná situace oproti ostatním zemím v rámci EMEA panuje v Africe. Příchod mobilních telefonů je zde považován za třetí a nejvýznamnější formu revoluce (po zavedení demokracie a internetu), díky níž se moc dostala do rukou obyčejných lidí. 
 

Na africkém kontinentu žije v 54 zemích miliarda lidí, pouze pět procent z nich má zavedený bankovní účet a jen velmi málo zdejších obyvatel vlastní laptopy, smartphony nebo kreditní karty. Mobilní telefony nevyužívají Afričané k volání, ale jako nástroj vzdělávání, podnikání, obchodování i zábavy, sdílení nápadů a zpráv. V neposlední řadě slouží jako virtuální banka. Právě takové prostředí bylo ideální pro rozvoj tzv. mobilní ekonomiky, který podpořil i vznik sociální sítě Mxit. Mobilní ekonomika lidi sbližuje a dává jim moc i bez přístupu k internetu.


Největší a nejrychleji se rozšiřující sociální síť v Africe Mxit (Messaging exchange IT, čti „mix it“) používá 50 milionů uživatelů ve 20 zemích a jejich počet stále roste. Začala fungovat v roce 2007, kdy sociální média znali jen mladí prahnoucí po inovacích a ceny SMS zpráv byly tak vysoké, že si je nemohl dovolit nikdo. Mxit umožňuje uživatelům posílat textové i multimediální zprávy a chatovat. Lidé přes ni pošlou 23 miliard vzkazů měsíčně. Uživatelé sítě Mxit mohou také vstupovat na další platformy pro posílání vzkazů, jako je MSN Messenger, ICQ nebo Google Talk.  
 

Síť Mxit funguje na principu věrnostního programu - uživatelé za používání placených služeb získávají další benefity v podobě volného přenosu dat a zvuku. Podle frekvence využití sítě se její uživatelé dají rozdělit do několika kategorií: ti, co se připojili, ale ještě síť aktivně nepoužívají, lidé, kteří se připojují alespoň jednou za tři měsíce, svobodní přihlašující se minimálně jednou za měsíc mohou volit, chatovat, ale ještě nemohou vydělávat peníze. Čtvrtou kategorií jsou obchodníci, kteří už využívají síťové „peněženky“, díky níž mohou převádět hotovost svým přátelům, rodině a kupovat zboží. V poslední kategorii tvoří tzv. rockstars, kteří už nakupují hry, čas pro volání, tapety na plochu, vouchery, lístky i hudbu, které mohou začít prodávat.
 

V regionu EMEA je kvůli velké mediální rozmanitosti pro marketéry nezbytné zaměřit se na lokální komunikaci, a to nejen ve smyslu jazyka, ale i lokálních platforem, které v některých zemích nahradily globální sociální sítě. Klíčová rozhodnutí probíhají v různých zemích různými způsoby, proto je vhodné spolehnout se na lokální expertizy vedoucí k relevantním názorovým vůdcům.